Cílem sdružení je všestranný rozvoj - především společná propagace regionu, podporování rozvoje místního průmyslu a řemesel a vytváření podmínek pro poskytování sociálních služeb, využití potenciálu cestovního ruchu v této oblasti a tím zajištění trvale udržitelného rozvoje, společná péče o venkovské památky.

Stručné informace o Prácheňsku a obcích:

Prácheň, staroslavná Prácheň – již samotný zvuk těchto slov v nás vyvolává ozvěnu dávných dob, tak dávných, že ještě ani zlatokopové nevybírali třpytivé zlatěnky z řeky Otavy, která se jako stříbrná stuha vine kolem úbočí tohoto posledního šumavského výběžku. Až později, v 10. století, sem zavedli první Přemyslovci své poddané, aby tu z říčního písku rýžovali zlato. Slávu i bídu těch časů připomínají dodnes skupiny hrůbat podél řeky. V první polovině 11. století stál na hoře Prácheň hrad stejného jména i starší kostelík sv. Klimenta - podle legendy devátý křesťanský kostelík v Čechách vysvěcený samotným Metodějem. Hora Prácheň však dala jméno nejen hradu, ale i celému kraji a tento název - kraj Prácheňský nebo jen Prácheňsko - se udržel v povědomí lidu až do dnešní doby. Ve 13. století se kraj zahrnoval přibližně dnešní Horažďovicko, Sušicko, Kašperskohorsko, Strakonicko a Vimpersko.

Břežany

telefon: 376 595 365, e-mail: ou@brezany.jz.cz

Břežany jsou poměrně rozsáhlou vsí na úpatí vrchu Slavníka, na němž byly nalezeny předměty již z doby bronzové. Jako jedna z prvních vsí na Klatovsku byly Břežany prohlášeny památkovou rezervací. V obci je totiž k vidění cenný soubor lidové architektury - zejména areály selských statků se zděnou architekturou lidového baroka tzv. blatského typu. V obci stojí drobná kaplička sv. Jana Nepomuckého z poloviny 19. století. V lese nad obcí u studánky s léčivým pramenem pak stojí kaple sv. Anny z roku 1760, kterou stíní stopadesátiletá památná lípa malolistá s obvodem kmene 430 cm a výškou 24 m. V Břežanech se stále udržuje tradice ochotnického divadla, které se hraje v přírodním amfiteátru nedaleko obce. Mezi Břežany a Smrkovcem ležela zaniklá ves Staříkov, zmiňovaná v roce 1623.

Horažďovice

telefon: 376 547 521, 376 547 522, e-mail: podatelna@urad.horazdovice.cz

Když hrad na Práchni ztratil své prominentní postavení, začal se život postupně soustřeďovat do malé trhové osady na úpatí Práchně - do Horažďovic. Roku 1292 byla tato osada králem Václavem II. povýšena na město. Z této doby pochází mohutné, dodnes částečně dochované, raně gotické opevnění s druhou nejstarší dochovanou městskou bránou v Čechách, tzv. Červenou branou. Touto branou můžeme vstoupit do centra města na náměstí, uprostřed něhož stojí pozdně gotická kašna ze začátku 16. století a Mariánský sloup z roku 1723. V jeho závěru stojí barokní budova děkanství z poloviny 18. století a vedle se tyčí výrazná stavba kostela sv. Petra a Pavla, postaveného v letech 1260 – 1273. Když se z náměstí zatouláte do uliček za kostelem, můžete vidět opravené masné krámy, které sice ve středověku bývaly ve městech běžně, ale dnes je lze spatřit pouze výjimečně, a také budovu špitálu z roku 1631. Z náměstí můžeme projít na nádvoří horažďovického zámku, který stojí na místě tvrze ze 13. století. V zámku, který byl později renesančně a barokně přestavěn, dnes sídlí městské muzeum. Projdeme zámeckým areálem, sejdeme k vodě a můžeme se vydat na Zářečí a na ostrov, kde byl roku 1868 hrabětem Kinským založen park v anglickém stylu. V řece Otavě i v Mlýnském náhonu, které oddělují ostrov a park od města, bývaly až do poloviny 20. století rozsáhlé kolonie perlorodek, o nichž nejstarší zprávy jsou již z roku 1594. A protože Horažďovice nejsou jen městem s bohatou historií, ale i městem současným, najdeme v sousedství parku i rekreační a sportovní areál, zejména krytý plavecký bazén otevřený roku 2000.
Osudy Horažďovic jsou také spojeny s celou řadou vynikajících osobností, které se zde narodily, nebo zde alespoň nějaký čas žily. Například jedna z legend říká, že se zde narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad. Dále můžeme jmenovat básníka a dramatika Bernarda Guldenera nebo zakladatele českého hasičstva Matěje Mayera. Z Horažďovic pochází také cestovatel Richard Štorch, kterému pro jeho lovecké schopnosti přezdívali Buffalo Bill súdánských plání. Roku 1852 se zde narodil vynikající houslový pedagog Otakar Ševčík a pocházel odtud také otec slavného rytce Václava Hollara, který roku 1600 získal šlechtický titul a erb s přídomkem “z Práchně”.
Také procházky po nejbližším okolí Horažďovic jsou zajímavé. Například cestou do Babína stojí při silnici starobylá boží muka, kolem nichž se nacházely kosterní pozůstatky vojáků padlých v bitvě. Podle pověsti zde ustupující francouzské vojsko, když vidělo, že nemá šanci na záchranu, ukrylo truhlu se žoldem.
Vydáme-li se z Horažďovic jihovýchodním směrem, dojdeme ke kapli sv. Anny z roku 1698, u níž vyvěrá silný pramen údajně léčivé vody a kde byly od roku 1752 i lázně. Pokud budeme pokračovat v cestě, dojedeme do obce Svaté Pole, jejíž název, stejně jako název nedalekého vrchu Slavníka dokazuje zdejší dávné, pradávné osídlení.
Jižním směrem po cestě která vede kolem bývalého popraviště na vrchu Šibeňáku, dojdeme do Boubína, kde kdysi měli svou tvrz Boubínští z Újezda. Cesta pak pokračuje do Veřechov, v jejichž blízkosti kdysi existovala ještě jedna ves – Borkovy, zaniklá již v polovině 17. století. Součástí Horažďovic je dnes i Zářečí ( Saretsch, Zaržecz, Zařeč ), původně samostatná obec zmiňovaná již roku 1713. 2 km severozápadně od Horažďovic leží dvůr Chrást, původně ves zmiňovaná již v roce 1398.

Hradešice

telefon: 376 396 266, e-mail: ou@hradesice.jz.cz

Nepřehlédnutelnou dominantou Hradešic je farní kostel Proměnění Páně z druhé poloviny 14. století. Dobu jeho vzniku dokazují i dochované zbytky gotických fresek v původní klenbě. Kostel byl barokně přestavěn v polovině 18. století a později byla ještě pseudorománsky přestavěna jeho věž. Při vchodu na hřbitov kolem kostela je hrob Msgre. ThDr. Antonína Melky (1875 – 1963), papežského preláta, profesora bohosloví a náboženského spisovatele. Umístění kostela a kruhová zeď kolem hřbitova naznačují, že kostel měl kdysi obranný charakter. Náves, kde stojí kaplička, Boží muka z roku 1882 a několik dochovaných objektů lidové vesnické architektury selského baroka a kde se kdysi hrálo ochotnické divadlo, byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou. V Hradešicích se narodil básník Vladimír Stuchl. Také zde byla jako první v Čechách v roce 1880 zavedena výroba tzv. Panuškova uherského salámu.
Při silnici na Nalžovské Hory stojí kaple sv. Antonína s novogotickou hrobkou rodiny Taafů. Tento rod pocházel z irského Ballymote. Nedaleko kaple roste 400 let starý dub - podle pověsti v těchto místech býval v 18. století poustevník. Drobná sakrální architektura je zastoupena také v nedaleké Černíči – zdejší kaplička z poloviny 19. století byla prohlášena za kulturní památku.
Severně od Hradešic za obcí Smrkovec se rozkládá vrch, jehož název, připomínající zdejší prastaré osídlení, nese v současné době i sdružení několika obcí – Slavník.

Chanovice

telefon: 376 514 353, e-mail: obec.chanovice@worldonline.cz

Obec Chanovice se rozkládá na mírném návrší. Ve vsi stávala jednopatrová tvrz z poloviny 14. století nepravidelného půdorysu, kterou založili Chanovští z Dlouhé Vsi a kterou po roce 1717 přestavěli na barokní zámek další majitelé Rumerskirchové z Rumerskirchenu. Roku 1811 koupil zámek Ch. F. Becher, kupec a měšťan z Plzně a zámek snížil o jedno patro. V současné době zámecký areál vlastní, opravuje a oživuje Obec Chanovice. Za pozornost stojí historická zachovaná celistvost areálu, včetně téměř tříhektarového parku anglického přírodního stylu. Lze zde navštívit dvě stálé expozice a během celého roku desítky výstav, koncertů a tématických akcí. Pravidelně je pořádáno Kulturní léto a Den řemesel.
Dominantou obce je kostel Povýšení sv. Kříže s masivní hranolovitou věží, původně gotický, barokně přestavěný v letech 1751 - 1764. Zajímavá je také návesní kaple - klasicistní stavbička z roku 1832. Historický střed obce byl vyhlášen Ministerstvem kultury ČR od roku 2005 vesnickou památkovou zónou.
Na okraji obce stojí barokní dvoupatrová sýpka z druhé poloviny 17. století. Na ni navazuje volně přístupný areál skanzenu lidové architektury Šumavy a Pošumaví, kde stojí již osm staveb lidové architektury Klatovska. Nejstarší je roubená kůlna ze stodůlkou datovaná kolem roku 1620. Místní občanské sdružení v současné době usiluje o postavení rozhledny na vrchu Chlumu, 608 m.n.m.
V nedalekých Defurových Lažanech stojí v místech původní tvrze barokní zámek z druhé poloviny 17. století a za pozornost stojí také kaplička sv. Vojtěcha a léčivý pramen Vojtěška u Újezdu u Chanovic.
Kopcovitá a pahorkatá krajina v místě nabízí úžasné pohledy na šumavské kopce, když vše doplňují husté smíšené lesy, desítky rybníků, louky a pole, vše propojené původními cestami.

Kovčín

telefon: 376 595 281, e-mail: ou@kovcin.jz.cz

Při návštěvě Kovčína stojí za pozornost nedaleký rybník, největší v západních Čechách. Založen byl roku 1614, jeho plocha je 104 ha, a sypaná hráz je dlouhá 119 m. Dříve se mu říkalo také Kvášňovský. Patříval kdysi k lažanskému panství, ale podle pověsti jej baronka Des Foursová prohrála v kartách s hrabětem z Janovic.

Kvášňovice

telefon: 376 595 236, e-mail: ou@kvasnovice.jz.cz

Dominantou obce je pozdně románský kostel sv. Bartoloměje z doby kolem roku 1240, přestavěný goticky kolem roku 1400 a barokně upravený v letech 1751 – 1768. Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1832 před kostelem byla postavena na paměť uchování obce od moru. Barokní fara je z poloviny 18. století. Při cestě do Defurových Lažan roste již 270 let památná lípa velkolistá, jejíž výška je 23 m a obvod 545 cm.

Malý Bor

telefon: 376 511 417, 376 512 676, e-mail: ou@mbor.jz.cz

Dominantu Malého Boru, kdysi městečka, tvoří původně románský kostel sv. Maří Magdaleny z doby kolem roku 1200. Kostel prošel později gotickými a renesančními úpravami. V jeho sousedství stojí fara s dochovaným pozdně gotickým sedlovým portálem v ohradní zdi. Obec vstoupila do dějin především jako místo vítězné bitvy, v níž roku 1420 porazili husité vedení Janem Žižkou nepřátelské vojsko katolického panstva. V této době byla patrně vypálena i tvrz, jejíž zbytky jsou zřetelné v části obce nazvané „V zámcích“. V 15. století měla obec přívlastek Panský.
V obci se dochovalo také několik zajímavých objektů lidové architektury. Učil zde spisovatel Josef Pavel, který je pohřben na prácheňském hřbitově.
Vydáme-li starou cestou mezi poli do Hliněného Újezdu, projdeme kolem lokality, která se na starých mapách nazývá
Oldenburg, Altenburg, Huntyburg nebo Záhorský dvůr. Dříve to byl panský statek s hájovnou jehož zchátralé hospodářské budovy byly zbourány v roce 1928, ale podle názvu je možné, že zde kdysi stála tvrz. Hliněný Újezd získal svůj přívlastek „hliněný“ podle několika cihelen, které zde byly. Hrnčířská hlína z obecní, panské i soukromé cihelny se vozila až do Sušice. Zdejší cihelny zanikly kolem roku 1900. Z Hliněného Újezdu dojdeme do Malých Hydčic, kde roste památná lípa srdčitá, stará asi 250 let, s obvodem kmene 447 cm a vysoká 25 m.

Maňovice

telefon: 376 595 485, e-mail:ou@manovice.jz.cz

Chcete vidět draka ? Pak si zajděte do Maňovic - na okraji obce vystrkuje ze země svou rozevřenou tlamu plnou ostrých zubů. Málem hledáte princeznu, kterou si právě chce dát k obědu. A přitom se jedná jen o umně dotvořený přírodní skalní útvar. Uprostřed vsi protkané kamennými zídkami stojí na malé návsi dva pomníčky. Jeden připomíná, že i tato malá obec měla své padlé v první světové válce. Druhý, s hrdým nápisem „Maňovičtí hasiči sobě“, je dokladem toho, že ideály zakladatele českého hasičstva Matěje Mayera i zde zapustily hluboké a pevné kořeny.

Myslív

telefon:376 595 400, e-mail: ou@mysliv.jz.cz

Krajina kolem Myslíva ležícího v Šumavském podhůří na rozmezí držav Slavníkovců a Přemyslovců, je poznamenaná prastarým osídlením slovanskými předky. Na nedalekém vrchu Vráž se za krále Václava I. kutalo zlato. Dominantou Myslíva je původně románský kostel nanebevzetí Panny Marie z počátku 13. století. Kostel později prošel gotickou a barokní přestavbou. Nedaleko kostela stojí barokní fara z první poloviny 18. století. Obec, která se rozkládá vysoko nad okolní krajinou a poskytuje tak nádherné výhledy na okolní krajinu, byla dlouholetým působištěm malíře a spisovatele Ladislava Stehlíka, který zde učil. Na návštěvy sem za ním často přijížděli přátelé malíři A. Moravec a B. Ullrych, spisovatelé F. Wenig a M. Nohejl a další. V Obci se udržuje tradice masopustních průvodů a pravidelně se koná zde v lichých letech koná gastronomická výstava, známé EX Myslív.
V nedalekých Milčicích stojí za pozornost několik dochovaných objektů barokní vesnické architektury.

Olšany

telefon: 376 595 309, e-mail: ou@olsany.jz.cz

V každém koutě naší země má lidová architektura své zvláštnosti a odlišnosti, nikde však nepostrádá půvab a kouzlo starých, dávno zašlých časů. Stejně je tomu i v Olšanech. V obci se dochovalo několik objektů barokní lidové architektury blatského typu - statků s lidovými barokními štíty z poloviny 19. století. Na návsi pak stojí za pozornost kaple z poloviny 19. století a barokní boží muka.

Oselce

telefon: 371 595 254, e-mail: oselce@quick.cz

Někdejší tvrz na okraji obce, o níž jsou zmínky již roku 1388, byla roku 1705 přestavěna na barokní zámek stavitelem G. A. Maggim. Zámek byl v letech 1832 - 1945 v majetku rodu Boos -Waldecků. V době, kdy zámek vlastnil Viktor Boos-Waldeck, překladatel poezie, hudební skladatel a mecenáš umění, bývala zde často řada významných hostů, například Jaroslav Vrchlický. J. V. Sládek, J. S. Machar, Václav Tallich, Adolf Hofmeister. Na okraji zámeckého parku stojí rozlehlá barokní patrová sýpka. V obci za pozornost stojí barokní kaplička sv. Markéty, nárožní kaple sv. Viktora z poloviny 19. století a několik dochovaných objektů lidové architektury. Za pozornost zcela jistě stojí Pivovarnické muzeum, které bylo v roce 2004 otevřeno v budově obecního úřadu. Na západním okraji obce stojí památná oselecká lípa - mohutný strom s obvodem kmene 525 cm, kolem něhož projdeme cestou na Markétin vrch ( 662 m.n.m.), kde stojí osmiboká barokní kaple sv. Markéty. Kapli postavil roku 1691 J. V. Janovský z Janovic, později byla zrušena Josefem II. a opět obnovena hrabětem Boos-Waldeckem.
Vydáme-li se na sever lesní cestou do Kotouně, mineme další památný strom - majestátní 300 let starý a 32 m vysoký buk. Odpočinou si můžeme u léčivého pramene Kloubovka, u něhož stojí kaple z roku 1929. Už sám název říká, kterou nemoc především pramen léčil a tak můžeme na místě vyzkoušet, zda pověsti nelžou.
V Kotouni stávala zemanská tvrz snad již ve 13. století, v 17. století byla přestavěna na sýpku a později zanikla zcela.
Obci dominuje kostel Narození Panny Marie a na návrší v severní části stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěný v letech 1703 – 1705, pod nímž je je umístěna kostnice.
Vydáme-li se z Oselců jihovýchodním směrem, dojdeme do Nové Vsi, na jejíž návsi stojí kaplička sv. Jana Nepomuckého se zvoničkou z první poloviny 19. století. Návsi dominuje vysoký kamenný kříž z roku 1868. Východním směrem od Nové Vsi při cestě do Nezdřeva stojí u rybníka kaplička. Místu se říká „Čertův hrad“ - podle hromad velkých balvanů, které tu zanechal čert, který si zde chtěl postavit hrad.
Ještě jedna obec bývala nedaleko Oselců – směrem na Kvášňovice, v místech, kde je dnes samota Stupovka, stávala obec Neustupovice, v roce 1536 již uváděná jako pustá.

Pačejov

telefon: 376 595 231, 376 595 153, e-mail: ou@pacejov.jz.cz

V roce 1227 se Pačejov uvádí jako majetek svatojiřského kláštera na pražském hradě, část vsi později patřila strakonické johanitské komendě. Na počátku 14. století zde byl založen samostatný vladycký statek, pozdější tvrz, patřící rodu Dlouhoveských, kteří zde byli až do 16. století, Tvrz později byla neobývána a zanikla beze stop. Na návrší nad obcí stojí na místě starší stavby pseudogotický kostel postavený roku 1871 stavitelem E. Pillerem, Od kostela je působivý výhled na předhůří Šumavy a na Šumavu.
Nedaleko obce západním směrem mezi Strážovicemi a Loužnou se rozkládá přírodní rezervace „V Morávkách“. Rezervace o rozloze 2,43 ha byla vyhlášena roku 1988. Na bývalá pastvině s řadou chráněných a ohrožených druhů rostlin se nachází největší naleziště hořce hořepníku v Západních Čechách. V samotných Strážovicích pak za pozornost stojí boží muka ze 17. století, stojící na návsi před barokní šestibokou kaplí se zvoničkou.

Rabí

telefon: 376 596 252, e-mail: uradrabi@quick.cz

Na okraji přírodního parku Buděticko, vyhlášeného v roce 1994, leží obec Rabí. Kdo by neznal zříceniny našeho největšího gotického hradu z počátku 14. století a kdo by při vyslovení jména Rabí nevzpomněl na to, že právě zde Jan Žižka roku 1421 přišel o své druhé oko. Nejznámějším majitelem hradu byl Půta Švihovský z Rýzmberka. Pán nejen krutý, ale i spolčený s ďáblem. A tak není divu, že si ho nakonec čert odnesl. Díra ve stropě nešla dlouho zazdít a Půtův zlý duch se po staletí potuloval krajinou kolem Rabí. Největší hradní zřícenina, která je od roku 1978 národní kulturní památkou, je častým cílem turistů. U první hradní brány stojí pozdně gotický kostel sv. Trojice z roku 1498. Projdeme-li se kolem hradeb, dojdeme k židovskému hřbitovu z počátku 18. století s řadou barokních a klasicistních náhrobků. Samo městečko bylo roku 1992 vyhlášeno památkovou zónou. Na náměstí s novogotickou radnicí je řada domů se štíty ve stylu lidového baroka a na okraji obce směrem na Horažďovice stojí barokní hřbitovní kostel sv.Jana Nepomuckého.
Sejdeme-li od Rábí k řece Otavě narazíme na zvláštní zvlněný terén. Drobné pahorky – hrůbata či sejpy - jsou pozůstatkem po středověkém rýžování zlata a dokladem dávného osídlení.V nedaleké obci Bojanovice kromě barokní venkovské kapličky se zvonicí z druhé poloviny 18. století můžeme obdivovat i barokní Boží muka neobvyklého kapličkovitého tvaru. Vrátíme-li se k řece a půjdeme proti proudu, dojdeme do Čepic, raně feudální vsi s oválnou návsí, na níž stojí kaple z 19. století. Raritou Čepic jsou dva mosty přes řeku Otavu z nichž ten starší je již téměř technickou památkou.

Slatina

telefon: 376 514 324, e-mail: obecslatina@tiscali.cz

Slatina u Horažďovic byla založena v polovině 12. století. Okolo roku 1220 zde byl postaven dřevěný kostel - první v okolí. Kostel byl během husitských válek vypálen a dnes na jeho místě stojí malá kaplička se zvoničkou. V obci Slatina byla již od počátku 18. století židovská čtvrť ( kolem roku 1837 měla asi 10 domů ), v 18. století zde byla postavena dřevěná synagoga. Ta byla zbořená po roce 1850 a záhy nahrazena novou zděnou stavbou. V ní byla také škola s bytem učitele a pekárna macesů. 1 km severně od obce na místě staršího pohřebiště je židovský hřbitov z roku 1723, poslední pohřeb se zde konal roku 1937. Dochovalo se asi 170 většinou barokních a klasicistních náhrobků. Pozůstatky židovského gheta, synagoga a hřbitov tvoří díky svému rozsahu ojedinělý komplex židovského osídlení. Stará tvrz v obci byla později, jak se často stávalo, přestavěna na sýpku. Ale duše krutých pánů Kunášů z Machovic, kteří v tvrzi žili, neměly pokoj a strašily, dokud nebylo jejich sídlo zcela zbořeno.
Severovýchodním směrem při cestě do Kadova je asi 5 m vysoká nakupenina balvanů, které se říká Čertův náramek – zanechal je tu čert, který nosil velké balvany a rozhazoval je po zemi, aby nebyla tak úrodná. Poslední náruč kamenů kvůli únavě vysypal najednou právě zde.

Svéradice

telefon: 376 514 367, e-mail: obecniuradsveradice@quick.cz

Nálezy keramiky z 10. - 11. století dokazují dávné slovanské osídlení obce. V druhé polovině 16. století byla ve Svéradicích postavena tvrz. Dnes na jejím místě stojí špýchar v areálu dvora čp. 15. V obci se dochovala řada objektů lidové architektury a na návsi stojí barokní kaplička zasvěcená sv. Anně z roku 1834. Západně od obce stojí na vršku kaple sv. Bartoloměje z druhé poloviny 16. století, jejímž zakladatelem byl pravděpodobně Albert Chanovský z Dlouhé Vsi, jezuitský misionář a autor romantických povídek, který se na svéradické tvrzi roku 1581 narodil.
Při cestě směrem na Slatinu stojí boží muka, u nich je v zemi položen mramorový náhrobní kámen s nečitelným erbem a letopočtem 1747. Podle legendy se jedná o místo posledního odpočinku francouzského důstojníka – šlechtice, který zde padl v boji.
Za zmínku stojí zcela jistě i to, že v obci se po celá desetiletí stále udržuje tradice staročeských maškarních průvodů, stavění máje a posvícení.

Velké Hydčice

telefon: 376 511 706, e-mail: obec.hydcice@tiscali.cz

Mezi Horažďovicemi a Velkými Hydčicemi se rozkládá hora Prácheň. Památná krajina s osamělým kostelíkem s hřbitovem v tiché samotě a ruinami kdysi mocného královského hradu, definitivně opuštěného po roce 1500 – to vše zavdalo příčinu k různým bájím. Místo kolem kostelíka se hřbitovem je často označováno za místo ukrytých pokladů, lesem porostlý východní svah je zase místem, kde se zjevují duchové – nevlídný duch Půty Švihovského, který pyká za to, jak sužoval své poddané a bloudící bílá paní zvěstující pohromu. V roce 1953 byla na Práchni na ploše přes 27 ha vyhlášena přírodní rezervace. Dojdeme-li z Práchně přes Svitník do Velkých Hydčic, přivítá nás hezky upravená náves s řadou usedlostí z první poloviny 19. století se štíty a branami v klasicistním stylu a kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1813. Po proslulém houpacím mostě přes Otavu, poškozeném při povodních v roce 2002, se dalo přejít do Malých Hydčic.

Velký Bor

telefon: 376 514 378, e-mail: ouvbor@horazdovice.cz

Ve středověku byl Velký Bor městečkem, který se nazýval také Bor Křižovnický, protože obec patřila v letech 1330 - 1420 křižovnickému klášteru v Praze na Zderaze. V místě dnešní školy stál hrad, který zde podstavil Půta z Potštejna asi po roce 1303. Roku 1420 ho však vypálil Jan Žižka a z kamene hradní zříceniny byl postaven na přání kněžny Karoliny z Löwensteinu po roce 1765 špitál. Jeho součástí byl i původní hradní kostel zasvěcený sv.Burianovi, později sv.Petru a Pavlovi. Po zrušení špitálu roku 1788 byla budova roku 1810 přestavěna školu. Výraznou dominantu obce tvoří původně románský kostel sv. Jana Křtitele z poloviny 13. století, později kolem roku 1300 přestavěný v rané gotice a barokně upravený kolem roku 1836. V obci se dochovalo také několik objektů vesnické lidové architektury.
I Velký Bor má své slavné rodáky – například v roce 1825 se zde narodil Sylvestr Krnka, vynálezce rychlopalné ručnice, tzv. Krnkovky a kromě jiného i nositel ruského Rytířského řádu sv. Stanislava a velké zlaté medaile Alexandra II. a roku 1893 se zde narodil malíř Bohumil Ullrych. Velký Bor je také rodištěm Jana Pastejříka – autora učebnic fyziky a přírodovědy. Velký Bor má také jednu prioritu - v roce 1923 se zde konala první česko - slovenská svatba.
Když se vydáme z Velkého Boru do nedalekých Jetenovic, můžeme „U Podlešáků“ obdivovat památnou, přes 250 let starou lípu malolistou s úctyhodným obvodem kmene 735 cm a výškou 35 metrů. V Jetenovicích také žil řezbář samouk Jan Křtitel Kába ( 1870 – 1954 ), který vyřezával loutky a velké sochy do okolních kaplí. Řezbářem byl i jeho hluchoněmý bratr Josef a stejně postižená sestra Barbora. Josef Kába vyřezával například loutky pro horažďovické loutkové divadlo.