| OBECNÍ ÚŘAD HAMRY

Publicita projektu

Tento projekt

Odkanalizování obcí Hamry, Zelená Lhota, Dešenice, Milence a Stará Lhota na ČOV Nýrsko, část Hamry – II. Etapa

byl uskutečněn za finanční podpory Plzeňského kraje

Krajský úřad Plzeňského kraje
Chybné voláníChybné volání

Doporučujeme

Krajský úřad Plzeňského kraje
Krajský úřad Plzeňského kraje
Mikroregion Šumava Západ
Mikroregion Šumava Západ
Svaz obcí Národního parku Šumava
Svaz obcí Národního parku Šumava
EPUSA - Elektronický portál územních samospráv
Elektronický portál územních samospráv
Informační server ŠumavaNet.CZ - regionální informace
ŠumavaNet.CZ - informace o regionu

Hamerský list č. 2/2007 - září 2007

 

  Místní zpravodaj      číslo 02/2007       září   2007

       

     Vesnice roku 2007

     Soutěž Vesnice roku vyhlašuje každý rok Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, Spolek pro obnovu venkova a Svaz měst a obcí ČR. Plzeňský kraj aktivně spolupracuje při organizaci a hodnocení krajského kola a poskytuje ceny pro vítězné obce.        Do soutěže Vesnice roku se v letošním roce přihlásilo celkem 11 obcí z Plzeňského kraje. Jednou z obcí byla i naše. Cílem soutěže Vesnice roku je povzbudit obyvatele venkova                 k aktivní účasti na vývoji a rozvoji obce, ve které žijí, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečňování programů obnovy vesnic a poukázat na význam venkova z celospolečenského pohledu. Soutěže se mohou účastnit všechny obce nebo jejich sídla vesnického charakteru, které mají zpracován vlastní Program obnovy vesnice a podají přihlášku do soutěže s dokumentací svých výsledků. Při hodnocení jednotlivých obcí porota přihlíží nejen ke vzhledu obce, ale hlavně k péči a snaze obce i občanů o zlepšení života. Vítězové krajských kol postupují do kola celostátního. Záštitu nad soutěží převzal hejtman Plzeňského kraje. Kraj soutěž podpořil i finančně částkou 180 tis. korun, které byly využity jako finanční dar pro oceněné obce. Vítěznou obcí se v letošním roce staly Bolešiny. Obec s necelými 700 obyvateli.                             

Výsledky krajského kola soutěže Vesnice roku 2007

Bolešiny - 1. místo Zlatá stuha, Broumov - Modrá stuha za společenský život, Hněvnice - Cena hejtmana Plzeňského kraje, Konstantinovy Lázně - Cena Rady Plzeňského kraje,     Břasy - diplom za vzorné vedení knihovny, Přívětice - diplom za péči o kulturní památku, Hamry - zvláštní ocenění za citlivý přístup k propojení turistického ruchu a přírody. 

                Meditační zahrada Luboše Hrušky

 

     V červnu roku 2005 se uskutečnil výlet do Meditační zahrady v Plzni, kde nás osobně provázel p. Hruška, který zahradu vybudoval. Všechny překvapilo, že  3.7. 2007 opustil tento svět. Každý, kdo měl možnost jej poznat osobně nebo prostřednictvím nádherné knihy Ireny Kastnerové – Luboš Hruška a zahrada jeho duše, cítil, že se setkal s velmi dobrým člověkem.

     Luboš Hruška se  narodil  v roce 1927 v  Plzni.  Jeho středoškolská studia přerušila

II. světová válka, kdy byl jako šestnáctiletý nasazen k Luftschutzpolizei, což byla ponáletová služba k vyprošťování raněných a mrtvých obyvatel po leteckém bombardování. V roce 1946 dokončil středoškolská studia a nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích. Jako mladý důstojník byl zařazen k vojenskému útvaru v blízkosti státních hranic a při pokusu o jejich překročení byl v roce 1949 zatčen. Byl odsouzen k 18 letům těžkého žaláře, propadnutí veškerého majetku a zbavení čestných práv občanských. Za neustálého nelidského týrání poznal věznice Špilberk, Pankrác, Bory, Opavu, Leopoldov, Ruzyni a jáchymovský pracovní tábor Bytíz u Příbrami. Během více než desetiletého věznění složil Luboš Hruška slib, že pokud přežije, vybuduje na ovocné zahradě, kterou zdědil po rodičích, památník obětem komunismu v podobě křížové cesty.

     Po návratu z vězení začal na ovocné zahradě v Plzni - Doudlevcích pracovat a postupně ji měnil v meditační areál. Pokácel ovocné stromy, upravil terén a při svém dělnickém zaměstnání dojížděl do Průhonic, kde se účastnil přednášek o zahradní architektuře.

Na základě získaných znalostí začal realizovat parkovou úpravu zahrady založenou na vhodných barevných uskupeních jehličnanů a vodních a zelených ploch. Lubošovi Hruškovi šlo ale především o realizaci nosné myšlenky budovaného areálu, která by vyjádřila trvalou připomínku utrpení těch lidí, kteří se postavili totalitním režimům – ať již fašistickému nebo komunistickému. Tou nosnou ideou se stalo utrpení Ježíše Krista, který své utrpení přijal jako zástupnou oběť za lidstvo. Záměr vybudovat křížovou cestu, ale nezůstal utajen, a tak Luboš Hruška své dílo v letech 1987 - 89 realizoval za stálého dozoru StB. Pro svoji myšlenku získal akademického sochaře Romana Podrázského z Přibyslavi, který byl ochoten zdarma vytvořit 12 unikátních pískovcových plastik pro 14 zastavení křížové cesty. Na realizaci křížové cesty nebylo možné za vlády komunistů získat povolení, a tak riskoval Luboš Hruška odvoz 12 kusů pískovcových kvádrů z Hořic v Podkrkonoší nejprve do dílny R. Podrázského

v Přibyslavi a po zpracování další převoz do Plzně. Veškeré náklady hradil ze svého dělnického platu. Sochy byly na zahradě instalovány v letech 1987-1991. Po listopadu 1989 vznikl, jako dovršení projektu, záměr vybudovat v meditačním areálu kapli, která je dílem architektů J. Soukupa a J. Opla. Pro její realizaci a především pro získání podpory dobrovolných dárců založil Luboš Hruška Nadaci Památníku obětem zla. Vybudovaná kaple byla zasvěcena svatému Maxmiliánu Kolbe. Tento kněz, později svatořečený, se obětoval

za již určeného vězně, otce 3 dětí, a podstoupil dobrovolně smrt popravou v nacistickém koncentračním táboře. Dnes slouží kaple i celý areál Památníku obětem zla všem občanům k církevním a kulturním účelům.

     Město Plzeň patřilo k velkým dárcům, kteří přispěli na dokončení areálu, a proto také Rada města Plzně souhlasila s tím, když v roce 1995 Luboš Hruška předal dokončený areál „Meditační zahradu – Památník obětem zla“ do vlastnictví Biskupství plzeňského. 

     Za své celoživotní dílo byl vyznamenán řadou cen. Je nositelem Historické pečetě města Plzně (1992), Ceny města Plzně (1994), Řádu T. G. Masaryka uděleného prezidentem ČR v r. 1997, Velkokříže rytířského Řádu svatého papeže Silvestra (2002), Medaile Vojenského sdružení rehabilitovaných (2003), Ceny hejtmana Plzeňského kraje za občanskou statečnost (2003) a Čestného občanství města Plzně (2006).

   

        Oslavy 15. výročí samostatnosti obce   

    

      Celé zastupitelstvo s dalšími nadšenci obce Hamry připravilo velmi pěkné oslavy k výše uvedenému výročí samostatnosti obce. Byla jsem při jeho zrodu a prvních krůčcích k našemu osamostatnění. Věřte, nebylo to tak jednoduché a každý z nás pracoval, co mu síly stačily,

s láskou k naší malé vesničce. Začínalo se lidově řečeno od píky, ale pomalu i když někdy

s chybami, se vše zdařilo. Dnes po 15ti letech naše obec rozkvetla do krásy a kdekdo nám může i závidět. Udělal se velký kus práce. Střed obce u kostela mluví za všechno. Bývalá křížová cesta je dnes zasvěcena Panně Marii Sedmibolestné a s tímto originálním zobrazením se hned tak někdo pochlubit nemůže. Vyrostly nové domy, staré se opravují a myslím si, že se u nás nikomu špatně nežije. Život je zde těžký, ale vždyť žijeme na Šumavě, která dovede být tvrdá a krutá, ale i přívětivá a milosrdná. Každý z nás věděl do čeho jde a musel se s tím vyrovnat sám. Bylo plno lidí, kteří po krátkém čase odešli, ale jen ti zocelení zde zůstali.

Na rozdíl od jiných obcí se hameráci hůře dostávají do zaměstnání. Znamená to všude dojíždět, což je velmi obtížné. Jen ta práce v lese zůstala a to ještě s určitými potížemi. Nové zaměstnání se naskytlo našim spoluobčanům na pile pana Arendáše, v nových penzionech, hospůdce a hotelích. Je to sice malé procento, ale buďme rádi i za to. Vždyť i pozvolna se dostaneme k lepším životním podmínkám. Musíme si vážit jeden druhého a naše vesnička musí být vždy na prvním místě v našem jednání. Vím, co říkám, vždyť zde žijeme 44 let, jsme náplavou, ale Hamry jsou naším domovem, do kterého se rádi vracíme. Když někdy z delší cesty přijíždím vlakem a vidím Ostrý, hned je mi lépe a říkám si, vždyť jedu domů a tak každému přeji, aby naše Hamry byly jejich domovem a útočištěm, kam se rádi vrací.

     Chtěla bych poděkovat všem, kteří se podíleli na průběhu oslav. Bylo to velmi náročné a proto všem patří náš srdečný dík. Se zájmem jsme si s mužem prohlédli výstavu obrazů, lidové tvorby, loveckých trofejí a fotografií. Vidíte, jsme malá víska vklíněná mazi šumavské kopce a přitom jak talentované máme naše spoluobčany. Ať to byly obrazy pana Nečáska, nebo řezbářské dílo pana Sýkory a pana starosty Kroupy. S velkým vkusem bylo vše rozmístěno a výstava trofejí a fotografií mluvila sama za sebe. Návštěvníci se měli na co dívat a obdivovat. Z každého jednotlivého kousku vyzařovala láska, s kterou každý autor pracoval. Všem patří můj obdiv a poděkování. Po výstavě jsme se v hotelu Královský Dvůr zúčastnili společné besedy o Hamrech, kterou připravil pan Erwin Wierer, rodák z Hamrů. Bravurním tlumočníkem a překladatelem celých oslav byl MUDr. Oldřich Richter ze Zelené Lhoty. Byla škoda, že povídání a promítání snímků panem Wiererem slyšelo a shlédlo málo našich spoluobčanů. Celá beseda byla zájímavá a poučná. Nádherný zážitek nám poskytl další den. Zase náš obecní úřad se postaral o nás dříve narozené, špatně chodící a zajistil nám odvoz

na Křížkov – Kreutzwinkel, kde byla sloužena bohoslužba a generální vikář Plzeňského biskupství Robert Falkenauer vysvětil nový 6 m vysoký kříž, který ční nad zbytky základu a zdí křížového kostela. Bohoslužbu provázela lovecká hudba z Německa a zahrála nám

na lesní rohy celou Hubertskou mši. Byla to krása a zvuk lesních rohů se nesl široko do kraje. Sluníčko pěkně připalovalo, ale stálo to za to. Většina přítomných byli němečtí občané. Čechů nás moc nebylo, ale tak už to bývá. Duševní požitek, který dlouho zůstane v našich srdcích, byl odpolední koncert v kostele Panny Marie Bolestné. Sešlo se nás hodně a hudba promlouvala ke každému z nás. Hráli a zpívali 3 čeští umělci, kteří hrají a zpívají v Německu. Závěrečná árie od F. Schuberta  Ave Maria, doslova každému vyrazila dech. Zpěvák Luboš Karhan árii zazpíval s takovým procítěním a nádhrným hlasovým projevem, že to nemá obdoby. Všichni přítomní dlouhotrvajícím potleskem si vyžádali opakování této árie. Bylo to důstojné ukončení dnešního odpoledne. Večer ve 23 hod. se v oblasti Knížecícho dvora

na setmělé obloze rozhořel velký ohňostroj. Celé nebe zářilo různými barvami a třpytivé hvězdičky různých tvarů se rozprskovaly po obloze a zvolna klesaly k zemi. Za to patří dík panu M. Maškovi, který celou akci připravil a prováděl. Snad ta světelná nádhera byla vidět i v předních Hamrech a u kostela. Ohňostroj slavnostně ukončil tento den.

     Další bonbonek nám přinesla neděle. Obecní úřad se postaral o starší a méně pohyblivé občany a umožnil jim shlédnout místa, která jsou  pro ně nepřístupná. Výlet byl již v sobotu, ale této služby využili němečtí občané pro něž to bylo něco neuvěřitelného. V sobotu jezdil pan Koryťák a pan Mašek. Průvodcem byl pan Nečásek. A tak jsme se za nedělního dopoledne s minibusem pana Maška vyšplhali k Bílé Strži a jejímu vodopádu. Projížděli jsme krásným lesem, nad kterým každému lesákovi jásá srdce. Bylo stále na co se dívat. Od vodopádu jsme jeli ke Svatému a průseky v lese se dívali do kraje. Konečná zastávka byla na Statečku a zase mi vyvstal obraz z dávné doby, kdy na Statečku bylo stavení a poutníci zde nalezli občerstvení a střechu nad hlavou. O tom všem píše spisovatel A. V. Šmilovský ve svém románu Parnásie. Na dnešním Statečku Lesy ČR daly postavit přístřešek, kde se může každý posadit na lavice u velkého stolu, odpočinout se a prohlédnout několik snímků ze starých Hamrů, kde stávaly domy při cestě na Ostrý. Dnes na jejich místě najdeme jen zbytky kamene ze základů. Z vyhlídky, kde je lavička, jsme se kochali pohledem do naší nádherné krajiny. Zelenou Lhotu jsme měli jak na dlani a bylo vidět opravdu daleko. Popisuji jen ty akce, kterých jsem se účastnila. Ostatní ať mi prominou, ale shlédnout všechno bylo nad naše síly. Jistě bylo vše skvělé, jak jinak, vždyť každý dělal co nejvíce a jak nejlépe uměl.

     Tak to bylo mé povídání o Hamerských slavnostech 2007. Co si závěrem přát? Sama sobě nic jen to zdraví, ale všem hamerákům, ať zde bydlícím tak i těm, kterým Hamry přirostly

k srdci, přeji samozřejmě zdraví, štěstí plno úspěchů  v práci a podnikání a hlavně moře, ba veliký oceán lásky k naší malé, ale tak krásné vesničce. Obecnímu zastupitelstvu v čele

s panem starostou Kroupou upřímně děkuji za vydařené 3 dny a přeji jim hodně síly a rozumu při vykonávání nelehkých funkcí. Ve své práci vytrvejte nadále, i když je to kolikrát nepříjemné. Vždyť jde o naší obec a to již stojí za to. A ten hlas, co zazněl na schůzi

o odkanalizování obce Hamry, že se v Hamrech nic neudělalo, neberte vážně. Každý soudný člověk vidí, jak naše obec vypadá.

     Ještě jednou všem srdečně děkuji.                                                       

                                                                                                                     Jitka Jelínková

Děkujeme paní Jitce Jelínkové za příspěvek.

 

Děkujeme všem občanům, podnikatelům a všem , kteří se podíleli na přípravách a realizaci oslav obce .

                                                                                                 Miroslav Kroupa starosta obce

 

          Pozvánka na Dřevorubeckou soutěž

 

    Obec Hamry pořádá Dřevorubeckou soutěž „hamerská sekyra“ za účasti mistra ČR v hodu oboustrannou sekyrou  Jiřího Vorlíčka dne 15. září 2007 v 10.30 hod.

Moderátor soutěže : Standa Berkovec. 

Program :

-         Dřevorubecká soutěž (nasazení řetězu na čas, hod sekyrou na terč, řezání motorovou pilou atd. )

-         Divácká soutěž

-         Exhibice pana Vorlíčka

-         Vyhlášení výsledků

-         Předání cen

-         Historický šerm

-         Ukázka mobilního katru

-         Večer country zábava – hraje skupina BLIZZARD COUNTRY MUSIC

Těšíme se na vaši účast.

 

                        Blahopřejeme jubilantům   

 

                   Září                :          Marie Kotrchová                       -      85 let

 

              Oslavenkyni přejeme hodně zdraví, dobré pohody a radosti ze života  

 

          Nabídka demontovaných oken z budovy obecního úřadu

 

    Obec nabízí občanům zdarma křídla oken bez rámu. Odběr možný ihned.

___________________________________________________________________________

           

Hamerský list - místní noviny, vychází 6x za rok, povoleno Ministerstvem kultury ČR pod evidenčním číslem MK ČR E 14115, redakce Obec Hamry, kontakt Zdeňka Coufalová,  Obecní úřad Hamry,  340 22 Nýrsko,  okres Klatovy,  tel. 376390180, fax 376390180, e-mail  obechamry@nextra.cz

Prohlášení o přístupnosti | Obsah stránek spravuje: Obecní úřad Hamry | Webdesign & hosting : ŠumavaNet.CZ
Znak obce