| OBECNÍ ÚŘAD HAMRY

   Místní zpravodaj      číslo 4/2004       říjen  2004

       Slavnostní otevření cesty P. Marie Bolestné s Ježíškem

    V sobotu 4. září byla u nás na Hamrech slavnostně otevřena a vysvěcena

biskupem plzeňským mons. Františkem Radkovským cesta P. Marie Bolestné s Ježíškem. Byla za velkého přispění Plzeňského kraje z programu rozvoje venkovské turistiky, realizována naší obcí.  

Osm žulových kamenů, dochovaných z původní křížové cesty, bylo osazeno keramickými plastikami vyjadřujících, na rozdíl od Krista, utrpení Panny Marie a její působení v církvi.

Další čtyři reliéfy klatovského keramika Gustava Fifky zdobí interiér kostela.

Slavnostního otevření se zúčastnili zástupci Plzeňského kraje, náměstek hejtmana

p. Červený a p. Kalčíková,  starostové jak českých tak Bavorských obcí z přeshraničního

Sdružení Královský Hvozd, kněží z Klatovska jako doprovod pana biskupa a

na stopadesát obyvatel mikroregionu  Úhlava.

Poděkování za vytvoření této ojedinělé cesty, patří jak p. Červinkovi, který celou akci

inicioval a stál, jako starosta obce, na začátku zrodu myšlenky, tak p. Vlasákovi, který

jako starosta obce nechal kameny osadit. Podíl na vybudování stezky patří i p. Purkarovi,

za jehož starostování začala být myšlenka skutkem.  Poděkování patří i těm, kteří svou

pomocí přispěli k zabezpečení slavnostního zahájení. Panu faráři Šimsovi, paní Bělohlávkové ze Zelené Lhoty, paní Kropáčkové , rodině Wolfových a dalším.    

                                                                                                          starosta obce

     Výstava Historie Královského Hvozdu.

Výstava byla velmi pěkná, zájem návštěvníků byl příznivý.

Ten, kdo výstavu navštívil mi snad dá za pravdu, že nejsilnějším jejím kouzlem byl zásah

do naší duše. Přiznávám, historie tohoto kraje mě nikdy příliš nezajímala. Jako každý mám i já jediný zájem, vydělat nějaké peníze a slušně přežít tuto nelehkou dobu.

Výstava podnítila můj zájem o historii a tak jsem si zakoupila ještě brožuru

„ Šumava - historie Královského Hvozdu“, kterou vydalo Regionální občanské sdružení Klatovy. Důkladně jsem se seznámila s minulostí tohoto kraje. Po přečtení jsem pocítila veliký obdiv k lidem, kteří zde v dávných dobách dokázali žít, dovedli si vydobýt svá práva, navíc byli pracovití, skromní a hrdí. Zamilovala jsem si tento lid, který si říkával Králováci. Jsou nám tak blízcí, vždyť každý z nás je následníkem těchto horalů. Výstava

mi dala poznání z čeho jsme vzešli, kam patříme a že právem můžeme být hrdi na sebe

i své předky. Ten kdo výstavu nenavštívil velice se ochudil.

Chtěla bych tímto vyjádřit poděkování p. Steinerovi a jeho kolektivu za krásnou práci.

                                                                                                                                 JK

     Hamerský Bivoj Cup

Po vydání srpnového čísla našeho Hamerského listu se uskutečnil 3. ročník této

soutěže. O tomto náročném závodě jsme se mohli dočíst v Klatovském i Plzeňském

deníku, proto jen krátké seznámení s výsledky.

Šumavský běžec :    1. Dobrý Oldřich              31,89 s

                                    2. Gattringer Tomáš        32,18 s

                                    3. Popelka Petr                 35,90 s

                                  10. Koryťák Jan ml.            38,36 s

                                  15. Kroupa Mir.ml.            45,27 s

Hamerský Bivoj :     1. Gattringer Tomáš          100 m

                                    2. Kroupa Mir.ml.             100 m              

                                    6. Wolf Jar.ml.                   69,60 m

                                    9. Vlasák Josef ml.            63,13 m

                                   18. Šprinz Vladimír           56 m

Absolutním vítězem pro letošní ročník se stal Gattringer Tomáš, který 100 m

Hamerského Bivoje zdolal se třemi sudy piva za úžasnou 1 min 40 sekund.

                                                                                            OS Hamry na Šumavě

  -------------------------------------------------------------------------------------------

                                       Blahopřejeme  jubilantům

           Říjen       :       Mach Vladimír               -       65 let

           Prosinec :        Koleňáková Antonie    -       60 let

   ------------------------------------------------------------------------------------------                                                                                  

      Změna v povolování kácení dřevin rostoucích mimo les

Od 1.1. 2003 ( změna zákona č.114/1992 Sb. ) spadalo povolování kácení dřevin

rostoucích mimo les plně pod pravomoc  Obecního úřadu Hamry.  O této změně

jsme občany informovali, rovněž o porostech a stromech, kde povolení ke kácení

je nutné  i o všech náležitostech žádosti.

Od 30. 9. 2004 si Správa NP a CHKO Šumava vyhradila působnosti obecního úřadu Hamry ve věci povolování kácení dřevin rostoucích mimo les.

Jedná se o území ležící mimo současně zastavěné území obce zakreslené ve schválené územně plánovací dokumentaci a mimo území IV. zóny CHKO Šumava.

Správa  CHKO Šumava toto vyhrazení odůvodňuje nezbytností jednotného přístupu

k ochraně krajiny v CHKO a zjištěnými nedostatky a pochybením obecních úřadů

při povolování kácení.   

Znamená to, že právo povolovat kácení dřevin rostoucích mimo les zůstalo obci

pouze v zastavěném území obce. Rozsah zastavěného území je vyznačen v platném

územním plánu obce, který je k nahlédnutí na OÚ.

     Problémy, které nás nepálí 

     Koukám na telefonní budku

Už léta na ni hledím s obdivem, léta mě fascinuje. Celá ta léta si tam hrdě stojí,

nádherně  obrostlá kopřivami. Někdy mě tak napadá, že snad jen princ by si

dokázal zavolat z téhle budky. Mečem by si musel cestu proklestit. Ona si to

naštěstí po celá léta neuvědomila. A to mě uklidňuje.

Ale minulý týden to byl pro mě šok! Výborný nápad, nějaký dobrák naší budce přidal na kráse, když k ní přitahal klády z lesa. Telefonní budka a její okolí bylo vždy jedno z nejhezčích zákoutí Hamrů. Okrasný keř by tolik parády nenadělal, co dokáže těch pár klád. Klády oko potěší, navíc si na nich turisté mohou odpočinout, udělat pohodlí a posvačit.

Kdepak lavička! Ta by jen hyzdila ráz naší pěkné šumavské vísky. A my se můžeme

chlubit! Kdepak najdete, přímo na návsi, vedle telefonní budky tak překrásnou kupu hnoje. A ještě kupku šrotu, pár vraků a navíc klády? V celé Evropské unii něco tak

specifického nespatříte! Snad jen ty kontejnery se tam příliš nehodí.                                                                                                      

                     Zastupitelstvo, dělej s tím něco !

                                                                                                                JK

Známí rodáci a obyvatelé obce Hamry

V Hamrech se 18.7. 1901 narodil spisovatel Leo Hans Mally.  Jeho otec byl povoláním lesník a rodina bydlela na Fenzelhofu, který sloužil od roku 1873 jako myslivna. Dnes zde bydlí rodina Arendášova  - č. p. 46.

Hans Mally studoval germanistiku  v Praze a Mnichově. Miloval Prahu a Šumavu

a většina jeho básní i prózy se váže k těmto místům. Známá byla jeho sbírka básní Prag und die Böhmerwald, próza Geschichten um ein Walddorf a kniha Der alte Böhmerwald  - was mann sich damals erzälte ( Stará Šumava – co se tenkrát vyprávělo). Jsou to básně a příběhy jednoho roku v kraji mezi Ostrým a Javorem. Hans Mally zemřel 16.12. 1987 a je pohřben v Bavorské Železné Rudě.

                                            Údaje jsou z česko-bavorského listu Výhledy

Dalším známým občanem obce byl dirigent a hudební skladatel profesor Pavel Stuiber.  Narodil se 6.10. 1887 v Nepomuku a studoval filosofii a hudbu v Mnichově a Lipsku, později působil jako kapelník na různých operních scénách, byl sbormistrem v Praze a od roku 1927 ředitelem německé hudební školy v Liberci. Psal komorní skladby, sonáty, koncerty i písně. Některé z jeho písní byly uvedeny

po květnu 1945 v plzeňském rozhlase. V té době žil Paul Stuiber již na Hamrech

ve své vile pod nádražím – dnes č.p. 67.

Zde vybudoval za spolupráce zahradního architekta N. Materny botanickou zahradu a arboretum, do nichž nashromáždil mnoho vzácných dřevin a květeny. Na rozloze

3 ha vybudoval přírodní rezervaci, která přirozeně zapadla do rámce zdejší krajiny. Bylo zde nutno vykácet les, nakypřit půdu a přivézt kámen na stavbu teras. Zahradu obdivovali návštěvníci hlavně na jaře, když rozkvetly rododendrony, juky, náprstníky a jiném vzácné exempláře dovezené z Číny , Afganistánu, Turkestánu, Kavkazu i Jižní Ameriky. Paul Stuiber byl milým a skromným člověkem a Šumavu velmi miloval. Zemřel u svého klavíru v Hamrech 20. března 1967. Jeho zahrada osiřela a časem zarostla, pouze na jaře se ještě připomíná květy rododendronů.

Pozvánka

Regionální občanské sdružení Královský Hvozd zve všechny své členy na podzimní Valnou hromadu, která se bude konat v sobotu 16. října 2004 ve 14.oo hodin

na tradičním místě v Hospůdce pod lesem.

___________________________________________________________________________