| OBECNÍ ÚŘAD HAMRY

Ministerstvo zdravotnictví

Informace o ptačí chřipce pro veřejnost

Přibližně po třech letech výskytu v Asii se současný kmen vysoce patogenní ptačí chřipky (aviární influenza, virus H5N1) rozšířil do Evropy. V říjnu 2005 byla přítomnost viru potvrzena poprvé v Rumunsku, Turecku a v evropské části Ruska. V únoru a březnu 2006 se nákaza rozšířila do dalších evropských států. Byla potvrzena především u volně žijících ptáků (zejména labutí).

Co je ptačí chřipka?

•    Ptačí chřipka (přesnější je chřipka ptáků) je virové onemocnění postihující ptáky, jehož rezervoárem je především migrující vodní ptactvo. U těchto hostitelů infekce probíhá obvykle bezpříznakově, jen výjimečně je klinicky zjevná. Zasáhne-li však drůbež (slepice, husy, krůty, kachny, krocany), může se projevit jako vysoce infekční s prakticky stoprocentní úmrtností v postiženém chovu.

Přenos ptačí chřipky

•    K přenosu obecně dochází především trusem nemocných ptáků, ale i infikovanými kadavery (uhynulými ptáky), infikovanou podestýlkou atp.

•    Přesnou příčinu úhynu ptáka lze zjistit pouze laboratorně.

•    Lidé se mohou infikovat pouze velmi těsným kontaktem s infikovanými ptáky či uhynulými ptáky nebo s jejich exkrety (výkaly, peří).

•    Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka.

•    Virus je ničen zahřátím nad 70°C za několik sekund.

•    Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.

Inkubační doba

•    Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s virem a projevem klinických příznaků. V případě ptačí chřipky H5N1 je to pouze několik dní (do jednoho týdne).

Příznaky ptačí chřipky u drůbeže

•    Drůbež je otupělá, má načepýřené peří, je netečná, odmítá se pohybovat.

•    Příjem krmiva je výrazně snížen, nebo zvířata nepřijímají krmivo vůbec.

Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata mají příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání).

•    V závislosti na stupni patogenity daného ptačího kmene (tj. na jeho schopnosti vyvolat onemocnění) může v nakaženém chovu dojít až ke 100% úhynu.

Nebezpečí pro člověka

•    Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení mizivá. Je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými a uhynulými ptáky, stejně tak s jejich exkrety (trus, peří, kontaminovaná podestýlka atd.).

Možnosti ochrany

•     Zásady ochrany před nákazou:

o  chránit se kontaktu s uhynulými ptáky

o  nedotýkat se ptačích výkalů

o informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu

o poučit děti, aby se nedotýkaly mrtvých opeřenců a nehrály si s drůbeží

o dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží )

o  nezpracovávat nemocnou drůbež

o při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou dbát na základní cestovatelské zásady, to je:

- pít vodu pouze z originálních obalů,

- konzumovat pouze tepelně opracované potraviny, - zmrzlinu konzumovat pouze z originálních obalů,

- vyhýbat se trhům s drůbeží, nekonzumovat zde jídla na ulici.

Co dělat v případě, že máte u svého drůbežího hejna podezření na infekční chorobu?

•    Informujte ihned veterinárního lékaře nebo veterinární správu. Nedovolte vstup cizím osobám do postiženého místa. Řiďte se přesně podle instrukcí soukromého nebo úředního veterinárního lékaře.

V Praze dne 23. března 2006

Další informace naleznete na webových stránkách Státní veterinární správy ČR –

www.svscr.cz a Ministerstva zdravotnictví – www.mzcr.cz.